v part. -n týchže sloves, na př. vrácen, subst. verb. vrácenie, stsl. vraštenъ, z vratjenъ; –
v slovesích třídy V. lᵇ, na př. vracěti, vraceti, stsl. -vraštati, ob(v)raštati vertere, z vratjati, ve všech tvarech; –
v tvarech praesentních (krom impf.) slovesné třídy V. 2, na př. inf. metati, stč. praes. mecu, meceš atd., impt. meci, part. mecě, mecúc-, stsl. meštą, mešti, meštę (stsl. též impf. meštaachъ), z metją, metji, metję, metjątj-. –
Mnohdy analogie tuto změnu ruší anebo provedení její zamezuje. Na př. k mútíti byla 1. os. sg. múcu, neboti sě muczu tribulor ŽWittb. 68, 18; ale vlivem tvarů příbuzných mútíš atd. změnilo se náležité múcu v múťu, mutyu ŽKlem. 68, 18, zamutyt urbabo Pror. Isa. 13, 10; podobně jest šměti m. šměci, (já) ſſmyety svým prstem v to miesto a ſſmyety svú rukú v jeho bok Krist. 110ᵃ; trati m. traci, (já) trati svá syny milá Pass. 99; vráti m. vráci, když sě wraty cum rediero EvVíd. Luk. 10, 35; ukráti m. ukráci, ať o tom vkrati řeči NRada 1790. – K cútiti bylo part. cúcen, vczyczeno Štít. uč. 106ᵇ, a jest nč. cíťen, s ť m. býv. c, podle cítím, cítiti, cítil atd.; podobně jest s ť m. c: bláťen, vhlatieneho kola Háj. 113ᵃ; hlťen, pohltiený (pl. nom.) Kruml. 410ᵃ; pachťen, pachtyenye Štít. uč. 29ᵇ, w pachtieni ŠtítMus. 81ᵃ; pečeťen, zapeczetien Pr. pr. 251; syťen, naſityeno GestaKl. 334; šlechťen, oſſlechtiena Troj. 39ᵃ (v. oſſlechczena t. v textě starším); zvláště nářečí východní mají tu hojné ť za c a sť za šč, slc. pravidlem: obohatěn Šemb. 36 (obecně mor.), obrátěný BartD. 30 (pomor.), vymlátěný t. 34 (slov.), opuštěny, omastěny t. 108 (laš.), chytěný, zapotěný t. 64 (valašsk.), slc. obrátený, opustený atd. Pastrn. 130 (vysl. -ťený); tak též u Dolež. 1746; posvetený, vymuatený BartD. 45 (s tvrdým t, lhot.); jinde je však pravidelně: dbeč. svěcené Btch. 246, zlin. vymlácený, zaplacený BartD. 14. – Že také v nářečích východních bylo tu dříve c, svědčí archaismy, jako jsou zatracený condemnatus, vedle zatratený perditus Hatt. slc. 130. – K platiti jest iter. -pláceti, a odchylkou vyloženou -plátěti, vyplátět dělníky Šemb. 39 (záp. mor.), a podobně: hotrátět, kátět dříví t. (slc. kácať atd.). – V kratší za stč. kracší zrušeno c podle positivu krátký, – v Mýťan, Egypťan atp. za stč. Mýcěnín, Egypcěnín podle zákl. jm. Mýto atd.
Srov. změnu dj-z, § 316.
t-i-, t-i- se mění v ťi, ťi-.
304. 1. Když následuje v téže slabice samohláska -i, -í, mění se t- v ť-. Na př. ztráta-ztratiti t. j. ztraťiti, sg. lok. a pl. gen. listí t. j. lisťí (sg. lok. z listьji, pl. gen. z listьjь).
2. Když následuje samohláska praejotovaná (dvojhláska) ě, ie, ia, ia,
